Šest kapitol, tři města
Hra má šest úrovní rozložených do tří měst — Liberty City, San Andreas a Vice City. Každé se hraje víc než jednou.
Postup je lineární: dokončená kapitola automaticky odemkne následující. Města si nevybíráte.

Cílem není nutně splnit úplně všechno. Musíte nashromáždit požadované skóre a dostat se k výjezdu z kapitoly.
První GTA vypadá na první pohled jako hra o chaosu, ale je to hra o účetnictví. Vyšlo 28. listopadu 1997 od skotského studia DMA Design a jeho pravidla jsou blíž arkádovému automatu než pozdějším dílům série: máte omezený počet životů, bodový cíl a násobič, který rozhoduje o tempu.
Nejdůležitější věc, kterou hra neřekne nahlas: nemusíte splnit všechno. Cílem kapitoly není vyčerpat seznam zakázek, ale nasbírat požadované body a pak se dostat k výjezdu. Kdo to ví, hraje GTA 1 úplně jinak než kdo to neví.
A druhá věc, kterou se většina hráčů naučí až po několika zbytečných restartech: zemřít a nechat se zatknout nejsou dvě podoby téhož neúspěchu. Rozdíl mezi nimi je v číslech níž.
Hra má šest úrovní rozložených do tří měst — Liberty City, San Andreas a Vice City. Každé se hraje víc než jednou.
Postup je lineární: dokončená kapitola automaticky odemkne následující. Města si nevybíráte.
V první kapitole potřebujete nasbírat milion bodů. V dalších se laťka zvedá.
Body nejsou totéž co peníze v peněžence — jsou to body postupu a sbírají se za všechno, co ve městě uděláte.
Samotné dosažení cíle kapitolu neukončí. Potom musíte ještě dojet na určené místo.
Nejčastější zbytečná smrt v GTA 1 se stane přesně tady — hráč má body a přestane dávat pozor cestou k cíli.
Práci spustíte dotykem zvonící telefonní budky. Každá kapitola má vlastní sadu úkolů.
Pořadí je na vás. Žádná zakázka není povinná a splnit se dají v libovolném sledu.
S rostoucím násobičem stoupá hodnota bodů za každou další akci.
Právě on rozhoduje, jestli se k milionu dostanete za dvacet minut, nebo za hodinu.
Po smrti přijdete o život, o veškerou výbavu a násobič spadne na začátek.
Trojitá ztráta. Proto se v GTA 1 vyplatí hrát opatrněji, než by pohled shora napovídal.
Když vás sebere policie, násobič se nevynuluje — pouze se sníží na polovinu.
To je zásadní taktická informace. V bezvýchodné situaci s vysokým násobičem je lepší nechat se zatknout než zemřít.
Nejde o nekonečné pokusy. Vyčerpané životy znamenají návrat na začátek kapitoly.
Sbírejte bonusy, které životy doplňují, i když zrovna nikam nespěcháte.
Než přijmete těžší zakázku, projeďte si okolí a zapamatujte si hlavní tahy a služby.
Kamera ukazuje jen kousek před autem. Znalost mapy nahrazuje výhled, který nemáte.
U krádeží a doručení střílejte a narážejte s rezervou — poškozený cíl může úkol znemožnit.
Platí to i pro výbušné situace v okolí; nemusíte být ten, kdo auto zapálil.
Body nedávají jen mise. Řádění, bonusy a časované výzvy dorovnají cíl, když vám dojdou zakázky.
Užitečné hlavně v pozdějších kapitolách, kde je laťka vysoko a misí konečný počet.
Silnější zbraně si šetřete na zakázku, ne na náhodnou přestřelku na ulici.
Po smrti o výbavu stejně přijdete, takže nahromaděná munice bez využití je ztráta dvakrát.
Na co se u tohohle tématu ptáte nejčastěji
Šest kapitol rozložených do tří měst — Liberty City podle New Yorku, San Andreas podle San Francisca a Vice City podle Miami. Každé město se hraje víc než jednou a postup je lineární.
Ne. Zakázky nejsou povinné a lze je plnit v libovolném pořadí. Kapitolu ukončíte dosažením bodového cíle a následným dojetím na určené místo.
Nechat se zatknout. Smrt vezme život, veškerou výbavu a nastaví násobič na začátek, zatímco zatčení násobič jen sníží na polovinu. Při vysokém násobiči je to výrazný rozdíl.
V první kapitole milion. V dalších je laťka vyšší, takže stejný styl hraní přestane stačit a je nutné využívat i body mimo telefonní zakázky.
Zvyšuje hodnotu bodů za každou další akci. Bez něj je milion daleko, s ním se sbírá násobně rychleji — a právě proto se vyplatí vyhýbat se smrti i za cenu opuštění rozdělaného úkolu.